Program

Program

Česko a strach – Vysílání Stanice Bubny

21. 6. v 18:00
Metronom Festival – podcast stage, Výstaviště Praha-Holešovice

Veřejná diskuse Památníku ticha

Politika je spojená s emocemi, neměla by ale být postavená jen na nich.
Stejně jako v minulosti i dnes totiž vidíme, jak tragické důsledky může mít, když se politici dostanou do role obchodníků se strachem.
Umíme spolu ještě vést dialog?
Jak se nenechat ovládnout předsudky?

Hosté diskuse:
Petra Procházková, novinářka a reportérka z Deníku N
Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu AV ČR se věnuje svobodě slova, cenzuře i hate speech
Fatima Rahimi, novinářka a reportérka z Deníku Referendum

Moderuje: Michael Rozsypal

Dramaturgie: Tereza Žižková

Koncert pro BIIb

11. 7. ve 20:00 Jízdárna Pražského hradu
Od 19.00 otevřena terasa Jízdárny Pražského hradu

Slavnostní koncert ke vzpomínce 80. výročí likvidace rodinného tábora v Osvětimi-Birkena

Letošní 80. výročí likvidace rodinného tábora je významným důvodem pro vzpomínku na události, kdy se masová vražda spojila se zrůdnou manipulací s živými krátce před jejich smrtí. Dočasnou nadějí tisícům obyvatel bloku BIIb se vrazi pokusili očistit svou tvář pro veřejné mínění, 10.–12. července 1944 však továrna na smrt
naplnila svou obvyklou roli. Památník ticha vybírá pro vzpomínková setkání skladby s příběhy dalších poválečných generací. Přebíráme odkaz válečných událostí pro konfrontace s paralelami současných konfliktů. Paměť je klíčem k pochopení dneška.

Program
Bedřich Smetana (1824–1884)
Z mého života (úprava pro orchestr: George Szell)

Jaroslav Jakubovič (*1948)
Sára a Abrahám, koncert pro saxofon, klavír a orchestr

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a sólisté: Jaroslav Jakubovič a Emil Viklický.
Dirigent: Tomáš Brauner

Slavnostní večer uvede Jitka Čvančarová, která na závěr zazpívá Horchat Hai Caliptus izraelské autorky Na'omi Šemer
(1930–2004), píseň je citací z filmu Nabarvené ptáče.

Koncert se koná pod záštitou předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Markéty Pekarové Adamové a ministra kultury Martina Baxy.
Akce se koná ve spolupráci s Památníkem ticha, Správou Pražského hradu a Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK.

Vstupné zdarma

ZÁZNAM Z KONCERTU


Foto Karel Cudlín


Foto Bára Lockefeer


Od svědectví k podobenství

Divadelní přehlídka
12. – 19. května
Činoherní klub a hala nádraží Praha Bubny

Památník Šoa Praha ve spolupráci s Památníkem ticha.
Praha Bubny (nádražní hala) a Činoherní klub (Činoherní klub uvádí)



Neděle 12. 5. 2024

Činoherní klub

18.00
Gymnázium Přírodní škola
Alena Bruthansová
Deníky
Divadelní hra Aleny Bruthansové podle deníku čtrnáctiletého Pavla Weinera. Jaký byl Pavlův Štědrý den roku 1944 v Terezíně? Vrátí se táta a Handa?
Podaří se najít volnou cestu z ghetta pro vánoční stromek? A dá se alespoň na chvíli zapomenout a žít?

Gymnázium Přírodní škola
František Tichý
Nepřátelé
Divadelní hra Františka Tichého na motivy vzpomínek Olgy Fierzové, spolupracovnice Přemysla Pittra. Květen 1945. Čtrnáctiletý Jehuda se vrací z koncentračního tábora. Útočiště najde v zámku Kamenice u Prahy, kde Přemysl Pitter pomáhá dětem po válce najít nový domov. Z Terezína je sem deportována i skupina chlapců z Hitlerjugend. Dokážou děti z různých stran barikád k sobě najít cestu? A kde je hranice lásky a odpuštění?



Pondělí 13. 5. 2024

Památník ticha – hala nádraží Praha Bubny

14.00
Ropuší válka; Bledý bratr; Lauře
recitace

Dramacentrum Bezejména Liberec
Vojenka
Divadlo jednoho herce založené na svědectvích Japonců za druhé světové války. Společně s jedním chlapcem zažijeme záblesky dětské paměti ve vzpomínkách na hrůznou minulost.

ZUŠ Brandýs n. L.
Byli tři...
Inscenace inspirovaná dětstvím Jiřího Munka, rodáka z Brandýsa nad Labem. Ten s celou svou rodinou prožíval poklidné dětství až do roku 1939... Transport! Schnell! Arbeit!
Po představení následuje odborná reflexe a rozhovor k inscenaci Byli tři...

Představení je z technických důvodů zrušeno!
18.00

Taneční studio Magdaléna
Rychnov u Jablonce
Maagal
„Věříš mi – věřím ti, víš a vím,
buď jak buď, nezradíš – nezradím."
Tuto tajnou přísahu svěřila Helga Pollaková svému deníku. Jí i dalším děvčatům z pokoje 28 dívčího domova L410 v Terezíně skýtala tato přísaha v nejobtížnější etapě jejich života důvěru, naději a sílu přežít.



Úterý 14. 5. 2024

Památník ticha – hala nádraží Praha Bubny

14.00
Gymnázium Přírodní škola
Alena Bruthansová
Deníky

ZUŠ Příbram
Můj Terezínský deník
Představení inspirované deníkem Helgy Pollak – Kinsky. Co prožívala děvčata na pokoji 28 v dívčím heimu L410 v terezínském ghettu?

Po představení následuje odborná reflexe a rozhovor k představení Můj Terezínský deník.

18.00
Gymnázium Přírodní škola
František Tichý
Terezínské zvony
Divadelní hra Františka Tichého o životě dětí z terezínských domovů (zejména chlapeckého domova Nešarim) v době druhé světové války. Příběh vychází z dobových reálií i příběhů popsaných v terezínských časopisech. Hru doplňují zhudebněné básně napsané dětmi v ghettu i národní písně s autentickými terezínskými textovými parafrázemi.



Středa 15. 5. 2024

Památník ticha – hala nádraží Praha Bubny

9.00 + 11.00 zadáno
18.00
DS Ty-já-tr ZUŠŠ Praha
Chlapec v pruhovaném pyžamu
Divadelní představení podle stejnojmenné knihy Johna Boyna, v režii Radky Tesárkové, Moniky Jiráskové, j. h. a za výtvarné spolupráce Veroniky Zavřelové.



Neděle 19. 5. 2024
Činoherní klub

18.00
Dramacentrum Bezejména Liberec
Svědectví
o životě v KLDR
Inscenace vychází z knihy Niny Špitálníkové „Svědectví o životě v KLDR", tedy z autentických rozhovorů se severokorejskými uprchlíky z různých vrstev společnosti a s různými motivacemi k útěku. Útržky rozhovorů v inscenaci zazní doslovně. Do této koláže zobrazující život v KLDR i sondu do myšlení jejích obyvatel soubor doplnil částečně fiktivním příběhem matky a její dcery.

Taneční studio Magdaléna
Rychnov u Jablonce
Maagal


Foto: Bára Lockefeer


Okupace–kolonizace

19. 3. 16:00
Rezidence primátora, Mariánské nám. 98/1, Praha
4. názorové fórum Památníku ticha

Pokud bychom měli vybrat nejtemnější dny naší historie, 15. březen 1939 mezi nimi bude mít čestné místo.

Vyhlášení protektorátu Čechy a Morava vnímáme jako náhlý dějinný zlom, nacistické Německo se ovšem na převzetí moci a začátek okupace systematicky
připravovalo.

Jaké byly méně známé okolnosti březnových událostí před 85 lety?
Co umožnilo rychlý nástup norimberských zákonů nebo cenzury na našem území? Jak důkladně se Říše připravovala na převzetí českého průmyslu a kolonizaci okupovaného území?
S jakou silou udeřila nacistická propaganda a jaké rysy této mentální války jsou nadčasové a funkční i v dnešních konfliktech?

Nabídneme pohled osobností z různých oblastí, které významné datum zasadí do širšího kontextu.

Moderuje: Karolína Koubová

Rezervace: rezervace@pamatnikticha.cz

Diskusi můžete zhlédnout i online na iVysílání České televize.
Sestřih ČRo z názorového fóra najdete ZDE.

Akce se koná pod záštitou primátora hlavního města Prahy. Hlavní mediální partner: Česká televize


Foto Karel Cudlín

Vzpomínka na BIIb

7. 3. 19:00
Velká dvorana Veletržního paláce

Kultovní skladba Steva Reicha Different Trains v provedení Škampova kvarteta a fragment divadelního představení Because of Alma.
Komponovaný program k připomenutí obětí likvidace terezínského rodinného tábora. Od největší jednorázové genocidy československých občanů v naší historii uběhne letos 80 let.

Rezervace: rezervace@pamatnikticha.cz


Foto Karel Cudlín

Továrna na absolutno

Představení Gymnázia Přírodní škola
21. 2. 18:00
Nádražní hala

Autor: Karel Čapek
Scénář: Johan Březka
Režie: František Prokop, Johan Březka

Předmluva
Jednoho jarního dne o čtyřech hodinách odpoledne jsem dopsal RUR; načež jsem s úlevou odhodil péro a šel se projít na Nebozízek. Nejprve mi bylo pěkně volno, že jsem se zbavil dřiny; z toho se vyvinul jakýsi pocit prázdnoty a posléze jsem shledal, že se nesnesitelně nudím. I řekl jsem si, že mám den beztoho zkažený a že tedy půjdu raději domů a napíši do novin fejeton.
V říjnu 1926 Karel Čapek

Tak popisuje Karel Čapek počátky své Továrny na absolutno – prvního ze svých antiutopických románů. Jeho témata, ať už jsou to rizika technologického vývoje, válečných konfliktů, slepé mocichtivosti nebo náboženského fundamentalismu, jsou dodnes až překvapivě aktuální. Právě tato aktuálnost díla nás inspirovala k jeho dramatizaci.
Johan Březka, Gymnázium Přírodní škola


Foto Bára Lockefeer